Jak jsme vytvořili samosprávu.

08.12.2013 18:22


Když jsme začínali seznamovat lidi s myšlenkami skutečné tedy opravdové demokracie, setkávali jsme se mnohdy s nepochopením. To proto, že jsme se ve svých začátcích orientovali na aktivní složku lidí, kteří se pohybují na internetu a tím i na facebooku.
Chvilku nám trvalo. Nežli jsme pochopili, že tito lidé naší vizi ve své velké většině nikdy nepřijmou, protože tato vize předpokládá to, že do popředí se dostanou odpovědní a moudří lidé a nikoliv křiklouni.
Proto tito lidé internetu nás zahrnovali mnohdy i urážkami, nazývali nás fantasty, idealisty, předkládali nám všemožné argumenty, že tak to nemůže fungovat. Ve své velké většině se totiž domnívali, že stačí vyměnit pouze vůdce a nahradit ho lepším, aby se mohla změnit například politika státu, nebo čehokoliv jiného.
Upozorňovali jsme, a děláme to dodnes, že jen výměna vůdců nestačí, pokud se my sami ve svém vědomí nezměníme také. Vysvětlení jak to funguje, podává vynikajícím způsobem pan Antonín Mareš ve svých knihách a úvahách.
Pro ty, kteří jsou stále pod vlivem masmédií a propagandy současného režimu, tu chci ukázat na příběhu z vlastního života to, o co se snažíme a co neustále vysvětlujeme lidem. To něco je skutečnost přebrání odpovědnosti za své životy na sebe sama a tím i vytvoření patřičných samospráv.
Je pochopitelně míněno vytvoření skutečných samospráv, které i tak pracují a které ve vztahu k lidem se skutečně prezentují jako samosprávy a nikoliv jen jako úřad nesoucí tento název.
Když jsme v devadesátých letech převáděli podnikové domy na bytové družstvo, dostali se do vedení lidé, kteří to naoko jakoby nechtěli a "sami se uvolili", že to tedy "vezmou". Po skončení funkčního období těchto lidí jsme stáli před otázkou, jak dál. Jejich "hospodaření" vykazovalo totiž skutečnost, které se ostatním zdály poněkud nevěrohodné.
Jak ale zajistit, aby o našich věcech rozhodoval někdo, na koho se dá spolehnout. Když to změníme jen tak, že stávající členové představenstva zůstanou kandidáty s tím, že to nikdo jiný nechce dělat, tak může dojít k jejich znovuzvolení, což bylo nežádoucí. Tím by totiž nedošlo k nějaké zásadní změně ve prospěch lidí. Byli jsme si vědomi, že jde o naše peníze, o naše majetky, o kterých toto představenstvo bude dlouho rozhodovat. Věděli jsme, že mezi členy družstva jsou lidé, o kterých se všeobecně ví, že jsou čestní a přitom mají jisté vzdělání. Pokud máte někoho řadu let ve své blízkosti, nemůže vám ujít, co se o něm v domě a okolí povídá. Už jen z pozdravu a informací od přímých sousedů se prostě ví, co je kdo zač, jak žije, jak se živí, jak přišel k majetku atd. Jenže bylo víc než jasné, že tací lidé se sami do funkce nikdy nepřihlásí.
Z hovorů s některými vyšlo najevo, že se nedají přimět, aby se zapsali mezi kandidáty na členy představenstva. Hledal se způsob, jak toto řešit. Už nevím, kdo to navrhl, ale napadlo nás sestavit seznam veškerých členů družstva a obejít lidi jednoho po druhém, aby každý označil čtveřici lidí, které by si přál mít v představenstvu. Nesmělo se pochopitelně navrhovat sebe. Nebylo jasné, jak toto zafunguje a zda se podaří sestavit představenstvo z těch, kteří některým z nás při diskuzích v kuloárech připadali vhodní. Co když se ti vybraní budou vzpírat, nebo co když budou zvoleni lidé nevhodní a nic se nevyřeší?
Pověření lidé obešli všechny členy družstva, nikoho jsme nevynechali. Na následné schůzi pak bylo všem oznámeno, kdo obdržel kolik hlasů. Kupodivu se ukázalo, že byli vybráni lidé, o kterých jsme se v kuloárech bavili jako o nejvhodnějších. Udiveně stáli před ostatními a v podstatě se neodvažovali odporovat. Ono se těžko odporuje, když cítíte, že vám lidé dávají důvěru. A tak jsme získali na léta vcelku kvalitní představenstvo. Dnes máme zcela opravený dům, novou střechu, stoupačky, výtahy, okna, nová zábradlí na lodžie a to vše bez zadlužení, za ceny, na které nikdo v okolních domech (jak se ukazuje) nedokázal dosáhnout.
Dnes vím, že jsme "nevědomky" uskutečnili základní krok myšlenek SKDE:
Vložili jsme svoje věci do rukou těch, které máme šanci alespoň trochu osobně znát a kteří mají největší důvěru.
Jde vlastně o systém samosprávy. Kvalitu tohoto systému samospráv podporuje i zpráva ze světa, konkrétně z města JABRÚDU v Sýrii, Celý text lze najít na:
http://zpravy.idnes.cz/jabrud-v-syrii-0p1-/zahranicni.aspx?c=A131006_120809_zahranicni_ert
Tento článek zajisté nepsal příznivec myšlenek Skutečné demokracie a přesto je i z tohoto textu nad slunce jasnější, že je to cesta, kterou je potřeba jít.
To, že tyto myšlenky nejsou v novodobé historii opravdu něčím neznámým, ukazuje dokonce i televizní seriál "Jistě, pane premiére", jehož díly byly vytvořeny v r. 1987. To znamená, že scénář a vlastní natáčení muselo být prováděno minimálně před třiceti lety, kdy o současném společenském marasmu současnosti nikdo neměl ani tušení. V díle s názvem "Všechnu moc lidu", uvedeném nedávno dokonce i na ČT 2 vidíme, že tyto myšlenky samospráv „straší“ politiky napříč spektrem do té míry, že se k diskuzím o tomto tématu nesmí uchýlit jediné oficiální, ani internetové medium. Díl lze stáhnout z adresy na:
http://uloz.to/xjhRtr5/jiste-pane-premiere-vsechnu-moc-lidu-avi
Naše texty s touto tematikou NIKDY nezveřejnila ani tzv. nezávislá internetová media, přes několikeré opakované zaslání textů. Majitelé medií vytvořili špatné obrazy o našich mluvčích zasetím lživých dezinformací o jejich osobách a také a to především, o tomto názorovém směru Skutečné demokracie. Tím dosáhli toho, že i v době, kdy se ještě lidé zajímali aktivněji o politiku, a měli jakousi snahu o usměrňování dění třeba i pomocí demonstrací, kde vyjadřovali své názory, vše zcela paralyzovali. Tím se de facto podařilo anulovat naše snahy o informování veřejnosti.
Na uvedených příkladech (asi jich bude více, ale hledají se díky tutlání mimořádně obtížně) je nepochybně vidět, že tu tyto myšlenky jsou a že se do podvědomí lidí dostávají.
V zájmu všech by bylo vhodné, aby to netrvalo příliš dlouho.
Ing. Miroslav GAYDOŠ

—————

Zpět


Kontakt

ADMIN webu

P R A H A

tel.: neuveden