Družstevní záložny v Kanadě

27.07.2013 10:57

Bankovní družstevnictví v Kanadě. Alternativa hodná následování.

Zhodnoceni od Antonína Mareše

(hodnocení doplněno modrou barvou)

 

Vancity, družstevní záložna, založená v roce 1946, která je ve vlastnictví členů finančního družstva.

Toto družstvo je jedním z 9000 kooperativů v Kanadě. Kanadské kooperativy poskytují produkty a služby pro 18 milionů členů. 4 z 10 Kanaďanů jsou členy družstev, existující prakticky ve všech odvětvích hospodářství, v zemědělství, maloobchodních a finančních službách, bydlení, péči o děti a obnovitelných zdrojích.

Na jejich stránkách se dozvídáme:

Náš družstevní model je jedna z našich nejsilnějších stránek a zásadně nás odlišuje od většiny ostatních firem.

Jako finanční družstvo existujeme výhradně ve prospěch našich členů a jejich komunit. Jsme přesvědčeni, že můžeme prosperovat jako jednotlivci, pouze když jsme součástí zdravého, udržitelného společenství.

Vážení přátelé toto je sebeklam. Především se nejedná o družstva. Jedná se o cosi, co je družstvům podobné. Ale abychom si vysvětlili, co je a co není družstvo, tak se podívejme na to, jak družstvo skutečně vypadá.

Za První republiky u nás skutečně vznikla finanční družstva, KAMPELIČKY, která byla ale diametrálně odlišná od toho, co je zde popisováno.

Proč?

Protože tato družstva byla skutečnými družstvy a ne organizacemi, které jsou takto označené. Abychom pochopili ten rozdíl, tak se podívejme na něco ještě jiného. Těsně po druhé světové válce a pozemkové reformě v České republice, tedy v podstatě Československu, vznikala zemědělská družstva. Mluvíme o letech 1946 a 1947.

Tato družstva byla skutečnými družstvy a účastníci těchto družstev si pomáhali navzájem. Spolupracovali spolu, a hodnoty, které vytvářeli, vytvářeli dohromady. Po roce 48 přišli komunisté a tato družstva zlikvidovali a založili svoje "družstva". V těchto nových družstvech, která se nazývala JZD, byli ti samí lidé, bylo to na stejné vesnici, prakticky ve stejné době a se stejnými prostředky a přesto se stalo to, že v těchto nových "družstvech" lidé strádali, pomalu hladověli, majetek byl rozkrádán a lidé nebyli schopni si pomáhat ani náhodou. Také se to jmenovalo družstva. V současnosti máme také něco, čemu říkáme družstva. Jsou to bytová družstva. Tato tzv. družstva, nejsou družstvy, ale jsou souručenstvím lidí, kteří musejí spolu nějakým způsobem vycházet. Zrovna tak i tato družstva finančníků v Kanadě nejsou skutečnými družstvy, ale jsou pouze něčím, co je těmto družstvům podobné, ale tato podoba ještě neznamená, že jsou to skutečná družstva. Jsou to instituce, kde vlastník není jeden, ale vlastníku je víc a to je celý rozdíl. Samozřejmě těchto více vlastníků chce podíl na zisku, a proto se tento systém jeví příhodnější a vhodnější. Ale tento systém není vhodný pro uskupení lidí budoucnosti. Družstevní systém vypadá naprosto jinak.  V dalším textu si k jednotlivým bodům řekneme ony zásadní rozdíly.

Čím se družstva liší?

 družstva jsou demokratické organizace, vlastněná a řízená jejími členy na základě principu jeden člen, jeden hlas.  Jde pochopitelně o nesmysl. Družstva jsou určena vztahy jednotlivých lidí v družstvu mezi sebou navzájem. To již bylo vysvětleno v předchozím textu. Toto konstatování, které je zde uvedeno jako definice družstva, nemá s družstvem naprosto nic společného, jedná se totiž pouze o to, že tato instituce nemá jednoho, ale více vlastníků. S družstvem to nemá vůbec co do činění.

 družstva jsou podniky hodnotově založené, které se řídí sedmi mezinárodními zásadami. Hodnota neboli zisk, nikdy nemůže být tím, co je určující pro to či ono, a už vůbec ne pro družstva. Znamená to jediné, je to opět mystifikace. Takto lze hodnotit podniky jako takové, které se zabývají ziskem, nikoliv družstva, která jsou založena na zcela jiných principech.

· družstva mají sociální i ekonomické cíle, ale na prvním místě je člověk, potom zisky. Družstva sice mají sociální i ekonomické cíle, ale tyto cíle jsou podřízeny zcela něčemu jinému. Jsou podřízeny morálním a moudrostním stavům. Tvrzení, které je zde uvedeno, že na prvním místě je člověk, je zcela vágní a nic neříkající tvrzení, které jenom odvádí pozornost.

 družstva jsou odolnější než ostatní typy podniků- výzkum ukázal – pravděpodobnost toho, že nové kooperativy zůstanou v podnikání než jiné nové podniky, je větší a jsou odolnější k hospodářským poklesům. V tomto bodě se jedná o úplný nesmysl, protože to, o čem se tady bavíme, nejsou družstva, ale kolektivně vlastněné podniky. Budou se tedy chovat zcela odlišně od podniků vlastněných korporacemi nebo institucemi, tak jak jsou běžně dneska interpretovány na trhu. Současný systém není kapitalistický, ale  byl zaměněn za systém tak zvaně finanční. Jedná se tak o zcela a naprosto jiný systém. Systém, který je zde propagován je ale postaven na vlastnictví mnoha lidí. Jedná se tedy o skupinové vlastnění.  To je ale zcela něco jiného. Je to mezistupeň mezi současným společenským systémem, který se nazývá Finanční systém a mezi kapitalistickým systémem, který už zanikl. S družstvy to nemá vůbec nic společného.

 družstva mají kořeny v jejich komunitách; pracovní místa a bohatství, které vytvářejí, zůstávají v komunitách, ve kterých se nacházejí. I zde se jedná o nesmysl. Všechny podniky vytvářejí pracovní místa a bohatství uvnitř těchto podniků a jednají tak, jak je zde naznačeno. To, jestli jsou to družstva nebo nejsou, s tímto principem nemá vůbec nic společného. Jde pouze o mystifikace.

 

Kooperativní principy

 

Členové družstevní záložny Vancity se zavázali k sedmi družstevním principům mezinárodní družstevní Aliance:

 

· dobrovolné a otevřené členství. Dobrovolné otevřené členství je známkou normálního obyčejného podniku. To, jestli je to družstvo nebo ne, opět s tímto principem nemá vůbec nic společného. To, že dneska toto dobrovolné otevřené členství není dobrovolné a ani otevřené, souvisí se změnou společenského systému, tedy s tím, že současný společenský systém ovládá Finanční systém

 demokratická kontrola členy Tady je další nesmysl. Demokratická kontrola členy je něco, co by mělo být naprostou samozřejmostí v každém podniku. To, že tomu tak není dneska, svědčí pouze o tom, že jsme vstoupili do totality a do systému, který byl již několikrát zmíněn, tedy do Finančního systému, který předpokládá vznik totalistických struktur, které jsou podobné diktatuře, v tomto případě ovšem ekonomické.

 členská ekonomické participace. Pokud budeme mluvit normálně česky, tak řekneme, že se jedná o ekonomickou spoluúčast nebo spolurozhodování a nemusíme používat cizí slova. Jedná se opět o to samé jako v předchozích dílech. Jedná se o to, že tento systém, který zde probíráme, je systémem společenského vlastnění celého podniku. S družstvem to nemá vůbec co dělat.

 autonomie a nezávislost. Toto by mělo a musí být základem každého podniku, jinak takový podnik zaniká. To, že se to připisuje, v tomto případě, jenom družstvům, je nesmysl. Jedná se opět o další mystifikaci.

 vzdělávání, školení a informování. Opět to samé. Vzdělání, školení a informování musí být samozřejmostí v každém podniku, jinak tento podnik stagnuje a zaniká. S principem družstevnictví to nemá nic společného. Družstevnictví samozřejmě vyžaduje školení a vzestup svých členů, ale nikoliv způsobem, který se děje v normálních podnicích, ale způsobem, který je naznačen v tom, jak vůbec družstva mají existovat. Jedná se tedy o zcela nový přístup ke školství, školení a vůbec k vzdělávání. O tom současný systém nemá ani ponětí.

· spolupráce mezi družstvy. Opět je to mystifikace. Spolupráce mezi družstvy není jejich hlavní prioritou. Spolupráce mezi podniky je jejich prioritou, bez které se nemohou obejít. Takže je tady opět příklon k tomu, že tady popisujeme normální klasické podniky, v tomto případě tedy se společným vlastněním, nikoliv družstva.

· zájmem o společenství.   Zájem o společenství neznamená to, že v tomto společenství je něco zcela jiného nežli to, že někdo o něj má zájem. Zájem můžou mít o cokoliv, o dobrý podnik, o družstva i a instituce nedobré. Tento bod je nesmyslně zařazen do tohoto hodnocení nebo do tohoto systému.

 

Na stránkách dále:

 

Chceme ovlivnit pozitivní změny a vítáme příležitost pracovat s organizacemi, které provádí významné kroky ke zlepšení jejich sociální, etické a environmentální výkonnosti. Zda jde vyloženě o populismus. Nemá smysl tady vykládat něco v tom smyslu, že tyto organizace nějakým způsobem chtějí nebo nechtějí pozitivní změny. To jsou jenom politické bláboly. To co organizace chce nebo nechce, je vtěleno do samotné její podstaty. Podstata této organizace je pouze ve společném vlastnění majetku. Tedy, jinými slovy, jde a rozvíjení tohoto majetku a nikoliv rozvíjení toho, co je charakteristické pro družstva, čímž je míněna především moudrost, lidskost a morálnost.

Jsme členem globální aliance pro bankovnictví na hodnoty (GABV), nezávislé sítě bank pomáhající finančně k zajištění udržitelného rozvoje pro lidi, komunity a životní prostředí. Pro každého člověka, by toto tvrzení muselo zcela automaticky vést k vyvolání obezřetnosti, protože se jedná o to, že tento systém spolupracuje a těží ze spolupráce finančních institucí, což samo o sobě, říká pouze to, že se jedná o cosi, co je založeno na majetku a nikoliv na dobrých vztazích lidí navzájem, na kterých jsou naopak založena družstva.

Být součástí GABV nám nabízí jedinečnou příležitost spolupracovat s podobně smýšlejícími kolegy z celého světa, kteří se domnívají, že bankovnictví má důležitou roli při budování lepší budoucnosti pro lidi a životní prostředí. Toto konstatování stát nemá ani cenu hodnotit, protože každý se od něj soudný člověk pochopí, že se jedná o pitomost.

O GABV

GABV členové mají společný závazek k nalezení globálního řešení mezinárodních problémů a podpořit pozitivní, životaschopnou alternativu k současné finanční soustavě. Věříme, že je třeba zlepšit kvalitu života pro každého na této planetě, uznávajíce, že jsme ekonomicky propojení a odpovědní současným i budoucím generacím.

 

Závěr.

Z uvedeného hodnocení je naprosto jasné, o co jde. Jde o instituci, která stojí mezi současným systémem finančního ovládání společnosti a mezi družstvem. Protože systém, který představuje a tím je de facto kapitalismus je již mrtev, jedná se pouze o to, že tímto způsobem bude pouze pozdržen neuvěřitelný žralok a parazit, který se objevil v současnosti v lidském společenství a který terorizuje všechny lidi z celého světa. Tento systém ale nenabízí řešení. Tento systém nabízí pouze jisté odpočinutí nebo prodlení, kde se de facto jedná pouze nadechnutí tohoto Finančního systému.

Toto není a nemůže být řešením současného problému, který před lidstvem stojí. Před lidstvem stojí to, že musí pochopit a porozumět tomu, že v jeho silách je možnost odhodit tohoto parazita, kterým je Finanční systém a nastolit skutečný lidský systém vzájemných vztahů.

Tento nový systém bude založen na systému, který je zcela lidský, jehož základem je to, co za naší První republiky propagoval Baťa. Tedy systém, kdy zaměstnavatel i zaměstnanec jsou partneři, a nikoliv to, že zaměstnavatel vlastní jakéhosi otroka, který mu vykonává práce. Nic takového v budoucnu nesmí být. Celý tento systém je pochopitelně podpořen systémy, jako je družstevnictví. Ale ani družstevnictví není všemocné. Družstevnictví je pouze součástí tohoto nového systému, které bude v budoucnu uplatněno a které bude základem nové společnosti, která se má zrodit.

Tato nová společnost bude založena na vztazích člověka k člověku tak, že to bude hodnoceno lidsky, nikoliv tak, že to bude hodnoceno vztahem člověk člověku vlkem. Musí dojít k záměně lidského chápání společnosti a tímto úhelným kamenem bude přijmutí odpovědnosti za sebe, za svůj život, za to, že zde na Zemi mohu žít a pracovat a tím také za přijmutí odpovědnosti lidí kolem sebe, což ve svém důsledku povede i k přijmutí odpovědnosti za společnost.

Vše další je rozpracováno v mých knihách (web www.rozpravy.cz a web www.sk-de.cz).

 

—————

Zpět


Kontakt

ADMIN webu

P R A H A

tel.: neuveden