14. Zdravotnictví vrátit lidu a nadále ho chápat jako službu lidem. Zdravotnictví musí být dostupné všem a musí být bezplatné.

03.12.2013 09:44
  • Právo na bezplatnou zdravotní péči bude samozřejmostí, zakotvenou základním zákonem. Zdravotní péče musí být zajištěna pro všechny na stejné úrovni.  Jelikož morální kredit společnosti spolu s jednoduchými zákony vyloučí rozkrádání prostředků, vybraných na zdravotnictví, nepři­padá v úvahu nedostatek finančních prostředků. Rozdělo­vání prostředků bude řešit jediný, státem zřizovaný úřad.
  • Zdravotnictví musí být orientováno na uzdravení člověka, ne na jeho stálé léčení a tím znemožnění uzdravení. Lékař­ské vzdělání musí být orientováno na člověka ve smyslu celostní medicíny, tedy na člověka jako na celek. Lékař musí nést odpovědnost za svou činnost, kterou vykonává.

Shrnutí

Před více než 2000 lety bylo v Číně zdravotnictví vedeno zcela odlišně, nežli tomu je u nás dnes. Čínští lékaři nebyli honorováni za to, kolik lidí vyléčí, ale za to, že v jejich oblasti v jejich regionu, žádní nemocní nebudou, nebo jich bude velmi málo.

Pokud se stalo a v daném regionu vznikla nemoc, která se šířila, byl volán k odpovědnosti lékař, který tuto oblast spravoval a který měl na starosti zdraví těchto lidí. Nám v dnešní době se to může zdát trochu nepochopitelné, ale má to svou hlubokou logiku.

Lékaři se totiž zajímali o člověka jako takového, o celkové jeho zdraví. O to, čím je, jak žije a proč co dělá to či ono, jakým způsobem pracuje, a co ho trápí. Tento celostní přístup k člověku vyžadováno i to, čemu my dneska říkáme celostní medicína. Proto tehdejší lékaři byli schopni v daném regionu udržet na určité úrovně zdraví tehdejších lidí tak, jak bylo zapotřebí, a to bez ohledu na to, jestli nemoc, kterou právě onemocněl jejich pacient, spadala do toho, či onoho hodnocení, tedy zda to byla nebo nebyla jejich "specializace".

My v dnešní době jsme přešli na jiný způsob. My lidi léčíme až tehdy, když jsou skutečně nemocní.

 My velmi málo provádíme jakoukoliv prevenci a už vůbec se nestaráme o člověka jako o celek, tedy nemáme ve zvyku hodnotit člověka ve smyslu celostní medicíny. Ano pokrok byl zaznamenán i v lékařství. Dnešní chirurgové jsou skutečně na vynikající úrovni, kterou nelze s minulostí srovnat.

To je pravda.

Problém je ale v tom, že člověk je dneska brán pouze jako hmotný kus, jako stroj, jako cosi, co připomíná součástku na běžícím páse.

Můžete se v jakékoliv lékařské ordinaci přesvědčit o tom, že lidé jsou bráni jeden za druhým tak, aby pokud možno co nejdříve tato ordinace byla vyprázdněna.

Lekář nedostává odměnu za to, že člověka vyléčí, ale za to, že léčí!!!

Lékař tedy nemá zájem na tom, aby lidé byli zdraví, má zájem na tom, aby získal, co nejvíce bodů k tomu, aby mohl vykázat, co největší svoji činnost a tím získat co nejvíce peněz. Jestli dotyčnému pomůže, nebo ne, je už jiná věc.

V současnosti, bohužel, jsme svědky toho, že tito lékaři tento přístup k lidem doslova proměňují v byznys a vše přepočítávají pouze na peníze.

Hippokratova přísaha je něčím, co dnes a denně porušují, protože se jí neřídí, oni se řídí mamonem a penězi. Chtějí se mít dobře, a je jedno, jak a jakým způsobem toho docilují.

Jsme svědky toho, že pacient v sanitce je vozen po nemocnicích a nemocnice ho odmítají s tím, že nemají lůžka. Tento pacient v nemocnici tak vlastně nemůže zůstat a sanita ho vozí tak dlouho až nakonec v té sanitce také zemře. Bohužel to není jediný a tím ani ojedinělý případ.

Už se to stalo víckrát.

Proč vlastně doktoři odmítají ošetřit člověka, který toto ošetření potřebuje?

Protože jejich hodnocení člověka jde přes zmíněné peníze. Byl jsem několikrát svědkem toho, že volaný doktor se především zajímá o kartu, o zdravotní kartu, toho dotyčného pacienta, ke kterému je přivolán a dokud tuto kartu neuvidí, není ochoten onomu dotyčnému pomoci, a to přesto, že mnohdy rozhodují i vteřiny o tom, jestli ten člověk bude či nebude žít.

Kde je morálka, kde jsou hodnoty Hippokratovy přísahy, kde je čest toho doktora?

Zdravotnictví jsme proměnili na byznys. Je to nemorální, je to hnusné a je to podlé. Pokud k sobě budeme přistupovat takto, nikdy nemůžeme vytvořit něco, co by bylo aspoň vzdáleně podobno tomu, že bychom jako lidé mohli spolupracovat.

Pokud budeme k sobě přistupovat tak, že napřed se budeme ptát, jestli dotyčný má či nemá zdravotní kartu, jestli má či nemá peníze na léčení, jestli má či nemá to, či ono, jsme vůbec lidmi?

Je bezpodmínečně nutné, abychom se vrátili k normálnímu zdravotnictví. Vrátili se k tomu, že jeden k druhému budeme přistupovat jako člověk člověku a nikoliv jako vlk k vlku. Pokud se budeme k sobě chovat lidsky, můžeme vytvořit společnost, která bude na výši, pokut se k sobě budeme chovat takto hnusně, nemůžeme vytvořit nic než chaos, teror, násilí a vraždy.

Je na místě se zamyslet nad tím, kým je člověk.

V současnosti jsme dokonce poklesli tak, že jsme zvířata, ať už jsou to kuřata, prasata či dobytek ponížili do stavu, kdy jsme je uzavřeli do objektů, které jsou horší než koncentráky.

Jak dlouho bude trvat, nežli do obdobných budov, stájí a prostor budou uzavírány i nepohodlní lidé?

Už dneska je velká averze proti některým etnikům u nás. Jsou to především Romové, kteří jsou mnohými nenáviděni, jsou to ale i bezdomovci a v budoucnu to budou další a další skupiny obyvatelstva, které budou vyzařováni z normálního života. Tato cesta vede skutečně do pekel. Je nutno se vzpamatovat, dokud je ještě čas. Dneska je to ještě možné, zítra ale bude už pozdě.

 

 

—————

Zpět


Kontakt

ADMIN webu

P R A H A

tel.: neuveden